Je mi 18 let. Bydlím s rodinou v Třebíči. Studuji zdejší gymnázium. Masožravky pěstuji od roku 2008. Od té doby mám bezmála 20 zdravých exemplářů rostlin.
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

web Martina Malouška

 

Masožravé rostliny a ekologie

Podle způsobu obstarání živin MR řadíme do mixotrofních rostlin.
Podle speciálních nároků na určitou živinu MR řadíme do kalcifobní (nesnáší vápník) a nitrofóbní skupiny organismů (nesnáší dusík a dusíkatá hnojiva rozpuštěná v půdě).
Podle kyselosti půdy MR řadíme do skupiny acidofilních organismů (rostou na kyselých půdách).
MR jsou vlhkomilné.
Vysoké nároky na světlo.

Faktory ohrožující populaci masožravých rostlin

Masožravé rostliny, jak víme z předchozích kapitol jsou rostliny bažin a rašelinišť. To je jejich problém. Lidé ohrožují svojí aktivitou nejen MR, ale i faunu a ostatní flóru s mokřadovými biotopy. Těžba rašeliny, odvodňování mokřadů, stavba komunikací - to vše ohrožuje jejich další rozvoj. Smutným faktorem je například to, že mezi pěstiteli mucholapky podivné je asi 5 x více rostlin, než v jejích přirozených biotopech. Každá pátá mucholapka je z celkového počtu ve své domovině. Další, kdo ohrožují její přírodní biotopy jsou bohužel bezohlední pěstitelé a sběratelé MR. Vyrývají si rostliny a ponechávají si je. My, co rostliny milujeme, se snažíme MR znovu vrátit do přírody a obnovujeme jejich biotopy. Snažíme se sklízet semena rostlin, v kultuře je vypěstovat a obnovovat jejich bývalá stanoviště, která vzala za své při zemědělském "boomu" v období socialismu, kdy se
snažila JZD vytvářet nová pole na úkor těchto unikátů. Většina českých druhů MR je pod ochranou Ministerstva životního prostředí České republiky. Většina zástupců MR je pod ochranou CITES.